Historie hedvábí

Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky žláz motýla bource morušového.
Podle historických záznamů Číňané jako první ve starověku uměli získat a vyrábět hedvábí. V Číně byl bourec cíleně chován již v 3 tisíciletí př. n. l. Antická Evropa se s hedvábím seznámila za tažení Alexandra Makedonského do Ásie. Hedvábí pak s oblibou užívali Peršané i Římané. Až do 6. st. n.l. si Čína držela na výrobu a export hedvábí monopol. Hotové hedvábné tkaniny vozily karavany z Číny do Evropy po tzv. hedvábné stezce. Nejstarší importované hedvábné výšivky nalezené ve střední Evropě pochází z pozdní doby Halštatské. Na našem území se nachází nejstarší importované zbytky hedvábných tkanin od 9. st. Z nálezů nelze doložit, zda se importovaly hotové oděvy nebo pouze hedvábné tkaniny z nichž se oděvy šily již u nás.
Dodnes si však udržuje nezastupitelné místo na oděvním trhu, a to hlavně pro své užitné vlastnosti – saje pot, v létě příjemně chladí a naopak v zimě hřeje.


Používám dva typy hedvábí, které jsou rozdílné dle gramáže:

Pongé 5 - lehké hladké mírně průsvitné hedvábí s hustotou 5 nití na 1 mm.

Habotai 8 - středně těžké hladké hedvábí, hustota 8 nití na 1 mm.